SlavneVily.cz

Až do 1. dubna 2012 je v Trmalově vile k vidění výstava prací učitelů a žáků Střední školy umělecké a řemeslné. Prohlédněte si fotogalerii z vernisáže.

Zámek Dobříš připravil na konci letní sezóny pro své návštěvníky speciální prohlídky. Moderní expozice zámku zachycuje dějiny Colloredo-Mannsfeldů od počátků takřka po současnost. Součástí jsou projekční plátna, multimediální velkoplošné displeje, autentické fotografie a nahrávky i klasické historické exponáty. Nově otevřena je od srpna restaurace Chateau Dobříš.

Říká se, že příroda je ten nejkrásnější chrám. A zdá se, že doslova se to začíná naplňovat i v Česku. Stromové kaple, tedy drobné svatyně, altány nebo místa ticha a meditace ukryté pod korunami stromů, se totiž pomalu stávají novým fenoménem. A není divu: spojují spiritualitu, architekturu a hluboký vztah k přírodě. Vydejte se s Kudy z nudy podívat tam, kde už rostou nejen listy, ale i kaple!

Líbí se vám období první republiky? Obdivujete tehdejší eleganci dobové architektury a designu? Pak se s Kudy z nudy vydejte za prvorepublikovými stavbami po celém Česku. Nabídka je pestrá ve všech směrech: někde se podíváme dovnitř, jinde můžeme obdivovat jen působivé fasády a promyšlené urbanistické celky.

Úhelnice a kružidlo, kladivo a zednická lžíce, hvězdy, Slunce, Měsíc a vševidoucí oko. Svobodní zednáři po staletí přitahují pozornost, probouzejí zvědavost a živí nejrůznější legendy. Vydejte se s Kudy z nudy za skutečnými zednářskými stopami v Česku – do skryté zahrady, zámeckých salonků i míst spojených s Alfonsem Muchou, osvícenskými šlechtici a první republikou.

V Evropě neexistuje slavnější horská trať než rakouský Semmering. Byla první svého druhu na světě, dodnes si zachovala historický ráz a v roce 1998 se zapsala na Seznam světového dědictví UNESCO. Podle ní získaly přezdívku další tratě s velkým převýšením, tunely, viadukty a nádhernými výhledy. Vydejte se s Kudy z nudy za Semmeringy v Praze, Krušných horách a Jeseníkách.

Čeští králové rozšiřovali svou moc nejen na území Čech, ale také v dalších zemích koruny české, na území Moravy a Slezska (tj. v Markrabství moravském a na území Vévodství slezského). Zde se středobody panovníkovy vlády stávala právě královská města. Někdy jsou označována také jako markrabská, což má jednoduché vysvětlení – jestliže byl panovníkem Moravy člověk, který neměl žádný jiný titul než markrabě, byla jemu podřízená města označována jako markrabská, pokud však měl zároveň i titul českého krále, byla pak města označována jako královská. Poznejte s námi opěrné body mocných panovníků českého středověku.