Dům Herminy Weiglové od Ernsta Wiesnera je situován v příznivé poloze, s hlavní obytnou částí obrácenou jihozápadním směrem do pisáreckého údolí. Výrazná horizontalita dvoupodlažního, volně stojícího bloku na půdorysu převráceného L, je zdůrazněna plochou střechou bez komínů. Funkční diferenciace objektu na část určenou rodině a na část vyhrazenou provozu domu a personálu se tady nepromítá do různých křídel, ale téměř důsledně do rozdílných podlaží. Nižší z nich je částečně zapuštěno do svažitého terénu a na úroveň okolní zahrady navazuje bytem domovníka. Vlevo od něho je pod vysunutou částí terasy garáž. S vyšším, hlavním obytným podlažím je tato část domu spojena esovitým schodištěm. Druhé podlaží, obývané rodinou, je prolomeno třemi dvojicemi zdvojených oken se žaluziovými okenicemi a dvojkřídlými prosklenými dveřmi na terasu, probíhající po celé šířce zahradního průčelí a s okolním terénem spojenou schodištěm. Křídlo na stinné severovýchodní straně domu bylo vyhrazeno hale, kuchyni a ložnicím, navzájem odděleným chodbou. Dům H. Weiglové je jedinou Wiesnerovou obytnou stavbou, v níž se život rodiny odehrával v jednom podlaží, patrně proto, že paní domu trpěla chronickým srdečním onemocněním a chůze po schodech by ji příliš zatěžovala. K harmonickému začlenění domu do okolí přispělo i částečné ponoření nižšího podlaží do svahu, dále zdůraznění horizontální tendence rozvinutím terasy podél celého zahradního průčelí a v neposlední řadě i Wiesnerova oblíbená cihlově červená omítka a kontrastní bíle natřené okenní a dveřní rámy, vytvářející se zelení okrasné zahrady výtvarně účinný celek. Součástí architektonického řešení bylo také oplocení - vysoký sokl a pilíře z přírodního lomového kamene a transparentní plot ze subtilních kovových prutů. /L. K.