Nedaleko Netolic začal Vilém z Rožmberka od roku 1581 budovat areál renesanční vily – jedné z prvních staveb toho typu v Čechách. Po vyhloubení základů a zaražení pilotů probíhala do roku 1589 vlastní stavba. Vilém ji svěřil svému dvornímu architektovi Baldassarovi Maggimu. Symetrický areál obdélného půdorysu ohraničovala ze tří stran zeď s vestavěnými domky. Na jižní straně uzavíralo areál jakési hospodářské křídlo s kaplí. Uvnitř areálu se nacházel obdélníkový ostrov obehnaný vodním příkopem, do jehož přední části Maggi umístil patrovou vilu s průčelími zdobenými iluzívní chiaroscurovou malbou. Vilu dotvářela zahrada rozčleněná do pravoúhlých záhonů a vybavená fontánami či jinými vodními díly. Představu o celém areálu poskytuje veduta malíře Jindřicha de Verle z roku 1686. V každém podlaží vily tvoří ústřední prostor vstupní hala, kterou ze tří stran obklopují další prostory. Na výzdobě interiéru se podíleli štukatér Antonio Melana a malíř Georg Widman. Widmanovým dílem je například výmalba vstupního sálu s loveckými výjevy na klenbách a figurami různých zvířat v lunetových výsečích. Západní část prvního patra zaujímá Zlatý sál, jehož klenbu, jakož i další sály, bohatě vyzdobily Melanovy štukatury. Střed klenby zaujal rožmberský jezdec lemovaný poli s alegoriemi ctností, další pole klenby zachycují výjevy z Liviových římských dějin. Na Zlatý sál navazovaly Zlatý pokoj a ložnice. Opačná severovýchodní část dispozice - Bílý pokoj, Modrý pokoj a Zelená komora - sloužila Vilémově čtvrté manželce Polyxeně z Pernštejna. Oba uvedení umělci se podepsali i na výzdobě interiéru kaple, jejíž klenba a lunety nesly sedmnáct pašijových výjevů v bohatých štukových rámech. V prosté kubické hmotě kaple se ukrývá jeden z mála skutečných sakrálních prostorů české renesance.