Stavebníkem vily v Písku se stal továrník Adolf Raab, který ve městě v roce 1899 vybudoval vlastní strojírnu a slévárnu, jeden z největších závodů toho druhu v jižních Čechách. Hlavní sortiment Raabova podniku tvořila vodohospodářská technika, zejména čerpadla a vodovody. Zabýval se však i stavbou vodovodů a vodovodních sítí. Raabova továrna zabrala pozemek v úhlu mezi Sedláčkovou a Táborskou ulicí. Přímo na nároží obou ulic si Adolf Raab dal postavit svou vilu vyprojektovanou společně s přilehlou továrnou významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem. S Jurkovičovou tvorbou se písecký stavebník zřejmě seznámil na Moravě, když tam do roku 1899 praktikoval u Antonína Kunze v Hranicích. Raabova vila patří k prvním Jurkovičovým samostatným stavbám. Lze z ní vyčíst architektův záměr odklonit se od tvarosloví historických slohů a užít místo toho formy folklóru. Lidovou tvorbou, avšak i tradicí takzvaného „švýcarského slohu“, se architekt inspiroval jak při navrhování střechy a stříšek s vyřezávanými podpěrami, tak i při dekoraci fasád. Okna a nároží vily ozdobil Jurkovič rámci, které poskládal ze stylizovaných částí lidových staveb. Folklórním prvkem byl i květinový dekor na nárožích Raabovy vily a okolo sgrafita se svatým Václavem od malíře Hanše. Zobrazení svatého Václava patřilo v té době k typickým projevům stavebníkova vlastenectví. Vcelku však plochy fasád Raabovy vily zůstaly prázdné, bez ozdob, což koncem 19. století vyznívalo jako revoluční čin. Ve vile bydlely dvě rodiny. Do přízemí i patra architekt vložil dva stejné byty sestávající ze tří pokojů a kuchyně, další pokoj bychom našli v podkroví. Vila je dnes kulturní památkou, obývají ji Raabovi potomci.