Vilová čtvrť za Bechyňskou bránou v Táboře se po svém založení na sklonku 19. století rychle rozrůstala o nové a občas i zajímavé domy. To platí o vile táborského stavitele T. Brdlíka v Příběnické ulici, která dostala jméno Maria. Brdlík ji postavil podle vlastních plánů z roku 1901, ke spolupráci na návrhu fasád však přizval sochaře Františka Bílka. Taková dělba práce, kdy si stavitel ponechá v kompetenci konstrukci a půdorysy a umělecky vzdělaného architekta či výtvarníka pozve pouze k okrášlení domu zvnějšku, byla na přelomu 19. a 20. století velmi obvyklá. Fasády táborské vily Maria se vyznačují odvážně taženými křivkami a patří tak k nemnoha ukázkám vlivu bruselsko-pařížského secesního stylu Art Nouveau na ranou českou modernu. Zároveň stojí vila v Táboře na pomezí symbolismu. Místo rostlinné výzdoby, typické pro ranou modernu či secesi, zde Bílek v barevně odlišených omítkách použil stylizovaný, patrně apotropaický motiv vosí hlavy, který se objevuje na štítech vily. Dvojici oken v uličním průčelí Bílek vsadil do kruhu, jak to též bylo pro secesi typické, orámování jiných oken se podobá klíčové dírce. Motiv vosí hlavy lze spatřit i na mřížích okének v soklu stavby. Vila stojí na extrémně svažité parcele vymezené ulicemi Příběnickou a Novákovou. Dům je vystavěn terasovitě, v jižní polovině má sklep, na něm spočívá zvýšené přízemí, ve kterém se nacházely hlavní obytné prostory, a o patro výš obytné podkroví. Komunikaci uvnitř domu zajišťovalo vedle chodeb kamenné schodiště s výpravným zábradlím, se secesními motivy květin. Za domem se prostírá svažitá zahrada. Dnes je dům neobydlený a pomalu chátrá.