Stavbu pro vysokomýtského ředitele chlapecké školy obecné a prvního správce městského muzea Josefa Šímu (1847–1907) „dle vzoru cottageových staveb velkoměstských“ navrhl architekt a profesor vyšší státní průmyslové školy v Praze Josef Podhajský (1858–1912). Poměrná rozlehlost parcely na Pražském předměstí svědčí o významu, který zahradě stavebník přisuzoval. Městský stavitel Oktavián Pohl Šímovy záměry popisuje ve svém vyjádření z dubna 1900: „Úmyslem jeho jest postaviti si rodinný domek a kolem něho zříditi vkusnou zahradu, … na zahradu ze stanoviska aesthetického klade stejnou váhu jako na domek sám. …Požádal za dobrozdání p. profesora a architekta Josefa Podhajského a p. uměl. zahradníka Fr. J. Thomayera a navržené umístění domku jest výsledkem jejich porady. Na posouzení věci předkládá plán projektované zahrady.“ Centrálním prostorem vily, jejíž architektura patří k závěrečné fázi pozdního historismu, se stala převýšená schodišťová hala s dřevěným kazetovým stropem osvětlovaná ze západní strany vitrážovanými okny. Místnosti v přízemí obklopují ústřední předsíň od jihu, západu a severu a kromě přímého vstupu z ní jsou nezávisle komunikačně propojeny navzájem v postupném sledu. Z ochozu horního podlaží, na nějž vede z přízemí zalomené schodiště, je přístupný pouze vyhlídkový arkýř s dvěma teráskami, pokoj pro hosta a ve věži původně umístěný sklad ovoce, užívaný později jako synova chemická laboratoř. Úpravy domu byly provedeny hlavně v šedesátých letech, kdy také došlo k odprodeji části zahrady pro stavební pozemky a z bývalých Thomayerových úprav se tak nedochoval ani původní oválný okrasný bazén nacházející se severně od domu. /MK