Česká Třebová patřila na konci první dekády 20. století díky průmyslové konjunktuře k dynamicky se rozvíjejícím městům. Z nových architektonicky vytříbených privátních staveb usilovala o pomyslný primát vila v Mlýnské ulici, jejímž stavebníkem byl císařský rada a obchodník s obilím a vápnem Miroslav Vyskočil (1869–1930). Dílo pražského architekta Aloise Dryáka (1872–1932) již vytyčovalo směr ke geometrické secesi a individualistické moderně. Žádost o povolení stavby, realizované v blízkosti rodinného mlýna, si Vyskočil podal koncem dubna 1908. Od května téhož roku ji pak prováděl českotřebovský stavitel František Plašil, který vilu dohotovil 19. ledna 1910. Exteriér kompaktního jednopatrového domu zaujme harmonií kamenného soklu se žlutavými omítkami s jemným geometrizujícím dekorem, jemně vyklenutým rizalitem s podstřešním balkonem a také vstupní partií se zahloubenou předsíní a zasklenou dřevěnou lodžií v patře. V přízemí vily doplňoval vzdušný interiér haly s dřevěným schodištěm vedoucím do patra sled tří místností (salonu, pracovny a komornější zimní zahrady), jejichž okna se otevírala k ulici. Severovýchodní kout parteru zabíraly jídelna a kuchyň, v patře domu byly situovány ložnice a hostinské pokoje a vedlo z něj točité schodišťátko do podkroví, kde bylo v menších místnůstkách ubytováno služebnictvo a rodina zahradníka. Noblesní pojednání vnitřků domu dokládají dodnes z velké části zachované původní podlahy, obklady stěn, lustry, dveře s broušenými skly a drobné detaily kování. Miroslav Vyskočil přišel transakcemi na burze o celý majetek a v roce1930 spáchal sebevraždu. Vilu pak zakoupila Církev československá husitská a zřídila v ní dodnes působící Husův sbor. /PP