Vilu si v Praze Bubenči nechal postavit významný podnikatel, mecenáš a sběratel umění Adalbert rytíř Lanna (1836 – 1909). Na projektu Lannovy vily spolupracoval architekt Ignác Ullmann (1822 -1897) a jeho švagr Antonín Barvitius (1823 -1901), dva čelní představitelé české neorenesance. Stavba se skládá z průčelní budovy obdélného půdorysu a bočního křídla s vyhlídkovou věží. Před průčelí předstupuje vstupní portikus a sloupová lodžie nad zahradní terasou, zdobená alegorickými malbami. Po pravé straně schodišťové haly se nacházejí tři propojené salonky s mytologickými malbami v „pompejském“ stylu. Do patra stoupá tříramenné schodiště s balustrádovým. V Lannově vile se po stavebníkově smrti vystřídalo několik soukromých majitelů. Roku 1948 přešla do vlastnictví československého státu a od roku 1957 je ve správě Akademie věd České republiky, které v současné době slouží jako reprezentační ubytovací zařízení.