Novinář a spisovatel Jan Herben požádal Jana Kotěru o návrh pro svůj plánovaný letní dům v Hostišově. Architekt s výsledkem asi nebyl úplně spokojený, protože o domu se v přehledech svých prací zmiňuje jen jako o návrhu. Majitele však dílo nadchlo. Obdélnou stavbu, hmotově komponovanou jako průnik dvou os, kryje mohutná střecha s výrazným přesahem a atypicky lomenou valbou bočního štítu. Štítovou část průčelí zdobí hrázdění, vstup vede předsíní otevřenou půlkruhovým obloukem. Architekt tak reagoval na stavebníkovo přání řešit vstup jako moravské žudro. Jan Herben (1857-1936) pocházel z Brumovic u Hustopečí, své vlastní kořeny však zapustil v krajině severního Táborska. Snad právě v tomto typickém prvku moravské lidové architektury symbolicky propojil oba domovy. Rovněž zahradní průčelí se otevírá verandou, dnes zasklenou, původně však oddělenou od zahrady jen nízkým dřevěným zábradlím zdobeným vyřezávanými srdíčky. Verandu s lavicemi a velkým stolem zdobí nástěnné malby od Jaroslava Panušky, malíře z blízké Zdeboře. Dům má přehledně a úsporně řešenou dispozici. Komunikačním uzlem se stala malá centrální předsíň, kterou můžeme vidět jako síň venkovského domu, ale zjednodušeně též jako předobraz schodišťových hal vilových staveb anglického typu. Do předsíně ústí všechny místnosti, včetně úzkého dřevěného schodiště do podkroví. Asi polovinu domu zabírá velká světnice, kterou člení příčka s velkým zakulaceným otvorem, prostor dodatečně obohacený o krb a přeměněný v obývací pokoj. Zastropení v přízemí, kromě kuchyně, tvoří trámové záklopové stropy zdobené záseky. Vilu postavil votický stavitel Emanuel Vrzal. Architekt Jan Kotěra měl blízko k okruhu kolem Tomáše Garrigua Masaryka, jehož důležitou postavu představoval právě stavebník vily dr. Jan Herben, zakladatel deníku Čas (1886), který se stal platformou Masarykovy realistické skupiny. Do Herbenova domu v Hostišově přijížděla řada přátel, politiků i umělců. Masaryk Hostišov navštívil až jako prezident v letech 1919, 1923 a 1929. /HH