„Byl jsem překvapen například větrným zámkem na Křemešníku, který si dal v letech 1930 až 1934 postavit medailér a sochař Josef Šejnost. Jde o hrad na středověky způsob,“ prozradil na čtvrteční večerní vernisáži editor knihy o 51 slavných vysočinských vilách Jan Sedlák.

Podle něj stojí za zhlédnutí i vila Josefa Floriana ve Staré Říši.

Zatímco editor dával do kupy texty, studentka dějin architektury Jana Laubová pro něj obcházela domy v Jihlavě.

„Nejvíc mi asi dala zabrat vila u autobusového nádraží od Františka Petráše. V současné době je k pronájmu. Majitele se mi vůbec nepodařilo zkontaktovat a realitka neposkytla bližší informace,“ vysvětlila Laubová.

Židovští majitelé

Hned tři slavné vily stojí v krajském městě v Jiráskově ulici. „Nedá se říci, že by se tam před druhou světovou válkou tvořila vilová čtvrť. Byly tam volné pozemky u silnice na Pelhřimov,“ poznamenala již téměř absolventka Univerzity Palackého v Olomouci.

V Jiráskově ulici si podle ní nestavěla domy ta největší smetánka. Šlo ale o významné osobnosti života ve městě.

Slavné vily v Jihlavě měly často židovské majitele. „Ty domy postihl podobný osud. Nejdéle po roce 1948 je museli všichni majitelé opustit,“ zmínila Jana Laubová.

Krutě zasáhl osud za války například rodinu Adamových, která měla vilu ve Vrchlického ulici, nebo Klinenbergerovy, Popperovy a Heiligovy z Fibichovy ulice.

Třešť reprezentuje v knize Schumepterova vila, Brtnici pak Hoffmannův dům.