O text se postarali autoři z prostějovského muzea, Státního okresního archivu a památkáři. „V knize jsme se nevyhýbali ani kontroverzním stavbám jako je prostějovský Prior či areál Oděvního podniku,“ říká v rozhovoru šéf prostějovského muzea a zároveň editor knihy Miroslav Chytil.

Kdo přišel s nápadem na knihu?

Oslovili nás lidé z vydavatelství a umělecké agentury Foibos, s nimiž se znám z předchozí spolupráce. Bude se jednat o první knihu z edice, která zmapuje slavné stavby v některém z měst Moravy. To, co v ní zatím vyšlo, se týkalo pouze Prahy.

Proč si vydavatelé vybrali právě Prostějov?

Údajně se rozhodovali mezi Olomoucí a Prostějovem a nakonec dali přednost právě Prostějovu. Není divu. Naše město je na zajímavou architekturu skutečně bohaté, přestože si to sami kolikrát neuvědomujeme. Pozoruhodné jsou především stavby první poloviny dvacátého století. Je ostuda, že ani jedna z nich dosud není registrována jako památka. Kvůli tomu mnohé buď úplně zanikají, chátrají nebo jsou necitlivě přestavovány. A to je velká škoda.

Jak si ve srovnání s obdobím první republiky stojí ve kvalitě výstavby prostějovská současnost?

Podle mě tristně. Za srovnatelné období posledních dvacet let se dle mého názoru v Prostějově bohužel nic zajímavějšího nepostavilo. Vše, co tu vzniklo, je buď hodně špatné nebo přinejlepším jde o běžný architektonický průměr. Je to hlavně tím, že za dobu, co uplynula od sametové revoluce, se v Prostějově nenašel jeden jediný osvícenější investor. Nemůžu se dočkat, až se tak stane.

Co si myslíte o dlouhodobě diskutovaném Prioru?

Přijde mi laciné říct: Prior by se měl zbourat! Pak by tu totiž vyvstala otázka, co s tím místem, kde stojí? Nedělám si iluze, že by tam někdo postavil něco lepšího. A pokud by se tato parcela nechala nezastavěná, pak by rozlehlá plocha tvořená náměstím T. G. Masaryka a E. Husserla představovala největší náměstí v republice. Jenže takové ploše neodpovídá výška budov, které by ho tvořily. Třeba na Václavské náměstí jsou domy po jeho obvodě podstatně vyšší. V Prostějově by to vypadalo hloupě.

Když se vrátíme ke knize. Co bylo při její tvorbě nejtěžší?

Aby vše, co se týká odborných věcí bylo v pořádku, nic zásadního v textu nechybělo a zároveň, aby byl článek čtivý a atraktivní pro čtenáře. Balancovat mezi odborností a populárností textu je pro autora vždy hodně těžké.