Narodil se před 120 lety 28. 4. 1888 v Praze. Studoval architekturu na české technice v Praze u Josefa Schulze a Josefa Fanty, již od roku 1909 činný v ateliéru Jana Kotěry. V letech 1910 - 1911 podnikl řadu studijních cest po celé Evropě – po Německu, Belgii, Francii, Nizozemsku, Anglii, Dalmácii, Istrii, Dánsku, Švédsku, Norsku, Jugoslávii a Itálii. Od roku 1917 měl samostatný projektový ateliér v Praze. V letech 1928-38 byl pracovníkem Státní regulační komise hl. m. Prahy, současně však projektoval a realizoval velké množství staveb. Své práce prezentoval na výstavách u nás i v zahraničí. Byl aktivní člen Společnosti architektů, Klubu architektů, Inženýrské komory, SVU Mánes, Svazu architektů ČSSR a ČSR. Za 2. světové války byl účastníkem odboje a za pražské revoluce členem České národní rady.
Od roku 1945 byl pracovníkem Zemského národního výboru. V padesátých letech politickým vězněm, roku 1960 rehabilitován, roku 1968 jmenován zasloužilým umělcem. Umírá 22. 12. 1973 v Praze.

Činnost L. Machoně byla neobyčejně rozsáhlá a mnohostranná - od urbanismu přes návrhy a rekonstrukce budov, interiéry, scénografii až k pomníkům. Z jeho nejznámějších realizací jsou interiéry Právnické fakulta Univerzity Karlovy v Praze, přestavba a interiéry Klementina. Nedávno byla otevřena restaurovanáa Machoňova pasáž v Pardubicích, kterou provedl ve spolupráci se sochařem Ottou Gutfreundem. Projektoval také památník J. A. Komenského v Naardenu.

Machoň také získal renomé jako autor řady rodinných domů na Vinohradech či Ořechovce pro prominentní stavebníky, mezi nimiž nechyběli spisovatelé bratři Čapkové a Adolf Wenig, architekt Alois Kubiček nebo sochař Otakar Španiel.

Z díla Ladislava Machoně v naší edici Slavné vily:
Dvojdům bratří Čapků, Praha Vinohrady
Marešův domek, Praha Žižkov