SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Jan Kaplický

FOIBOS - 13. 1. 23:00
Jan Kaplický

Před třemi lety zemřel Jan Kaplický. Ačkoli v zahraničí byl už během své kariéry bez pochybností řazen mezi velké osobnosti současné architektury, u nás ho proslavily především těžkosti spojené s realizací projektu Národní knihovny na Letné.

Jan Kaplický se narodil v Praze, 18. dubna 1937. Po neúspěšné snaze o přijetí na České vysoké učení technické studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. V roce 1968 emigroval do Velké Británie, kde od roku 1969 pracoval v architektonickém studiu Denys Lasdun and Partners, poté u Renza Piana a Richarda Rogerse.

V roce 1979 společně s Davidem Nixonem založil studio Future Systems. Kaplického tvorba je osobitou syntézou organické architektury (ovlivněné přírodním tvaroslovím a celkovým zamyšlením nad začleněním lidských sídel do krajiny) a tzv. High-Tech stylu (inspirovaného moderními technologiemi), který je mimo jiné důsledkem autorovy spolupráce s americkou vládní agenturou NASA.

Mezi nejslavnějšími jmény Kaplického spolupracovníků bychom neměli opomenout Normana Fostera, Richarda Rogerse ale také například Amandu Levete, která byla dlouhou dobu Kaplického spolupracovnicí i partnerkou. Jan Kaplický získal ve světě architektury celou řadu prestižních cen, v České republice jej však, bohužel, proslavily především tahanice a hádky týkající se Národní knihovny. Podobně je možné zhodnotit také jeho pedagogické působení. Jako uznávaný architekt vyučoval na vysokých školách ve Velké Británii, Francii a v Německu.

Architektura v ČR

Prohlédněte si Dvořákovu vilu na Dobešce, jejíž návrh je jedním z mála českých projektů autorova raného období.

Dvořákova vila

Dvořákův rodinný dům se řadí k několika málo pracím, které vytvořil architekt Jan Kaplický v rodné Praze před emigrací do Velké Británie (1968). Kromě této stavby, zasazené na krásném místě se širokým výhledem na kopci nad Braníkem, se jednalo například o úpravu rodinného domu Jaroslava Dietla na Ořechovce a pamětní desku Franze Kafky v Kaprově ulici.

Projektem malého a stavebně nenáročného rodinného domu s ateliérem splnil architekt požadavky stavebníků – čtyřčlenné rodiny výtvarníků Františka a Ludmily Dvořákových, přátel svých rodičů. Stavba, kterou vedl a prováděl sám majitel, probíhala i v době, kdy Kaplický opustil Československo a natrvalo se usadil v zahraničí. Původní majitelé obývají dům dodnes.

Jan Kaplický, který svou vizi architektury budoucnosti v plné míře rozvinul až v rámci ateliéru Future Systems, založeného v roce 1979, se ve světovém měřítku proslavil technicky náročnými projekty obydlí inspirovaných zařízením kosmických stanic a kabin letadel, ekologickými studiemi originálních organických tvarů nebo návrhy rodinných domů polozapuštěných do terénu.

Dvořákův rodinný dům, pocházející z rané fáze architektovy tvorby, nezapře vliv českého meziválečného funkcionalismu. Jedná se o bílý kubus s úzkými vertikálními průřezy okenních otvorů a několika „industriálními“ detaily (prostým kovovým vstupním schodištěm, žebříkem na střechu). Stavba je zakomponována do klesajícího terénu a její přízemí se otvírá na uměle navezenou zahradní terasu. Hlavní vstup z ulice směřuje do dispozičně velmi jednoduše řešeného prvního patra, rozděleného po stranách strmého schodiště na obytný prostor s kuchyní a dvě ložnice. V přízemí se nalézá ateliér a třetí ložnice.

"Rejnok" v Českých Budějovicích

Stále se hovoří o Kaplického projektu českobudějovického paláce kultury, jehož realizace byla zpomalena nejen administrativou a finanční náročností úkolu, ale především náhlým úmrtím architekta. Koncertní a kongresové centrum Antonína Dvořáka, tzv. "Rejnok", je inspirováno organickou architekturou a High-Tech stylem, celkový design v sobě opět nese výrazný otisk Kaplického rukopisu.

Jedná se o monumentální dílo s koncertními, tanečními a kulturními sály, kavárnami a restauracemi. Velká pozornost byla věnována akustice sálů určených k přednesu komorní a filharmonické hudby. Projekt počítá s místy pro tisíc a čtyři sta diváků. Prostor koncerních sálů má být prostřednictvím oken organicky propojen s velkovní krajinou - městským parkem.

"Chobotnice" na Letné

Kontroverzní projekt na výstavbu nové budovy Národní knihovny České republiky vyvolal jednu z nejživějších architektonických diskuzí posledních let. Podle původních plánů se měly knihy z pražského Klementina přesunout do nové knihovny už v roce 2012.

Celý případ se nejprve stal politickou otázkou, k níž se navíc přidaly emoce vyvolané autorovým tragickým úmrtím. A potom se na knihovnu postupně zapomíná, a tu a tam se "Chobotnice" znovu vynoří. Jen architektonické nebe tedy ví, jak celý příběh skončí.

Další ze slavných projektů Jana Kaplického a ateliéru Future Systems:

Battersea, v Londýně
Enzo Ferrari Museum, v Modeně
Floating Bridge, most ve West India Quay v Londýně
Green Bird, projekt mrakodrapu
House in Wales, dům ve stylu organické architektury
Lord´s Media Center, tribuna kriketového stadionu v Londýně, za tento projekt získal Jan Kaplický Stirlingovu cenu
Naples Subway, univerzita v Naples
New Look, obchodní dům v Londýně
Oxford Street, rekonstrukce domu
Port of Copenhagen, bytové domy v Kodani
Selfridges, obchodní dům v Birminghamu
World Clasrooms Grey Court, školní učebny v Richmondu
Zed London, projekt energeticky soběstačné budovy v Londýně

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1
(hodnotilo 1 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník