SlavneVily.czSlavneVily.cz

Slavné vily.cz - Slavné vily Čech, Moravy a Slezska

Skočit na obsah

Vynikající architekt a vlastenec Miroslav Lorenc

FOIBOS - 28. 2. 14:45
Vynikající architekt a vlastenec Miroslav Lorenc

V těchto dnech uplynulo 70 let od násilné smrti statečného vlastence a vynikajícího architekta Miroslava Lorence, jehož život skončil v necelých 47 letech v nacistickém žaláři ve Vratislavi.

Miroslav Lorenc se narodil 9. června 1896 v Holešově do rodiny mlynáře Jana Lorence, jako nejstarší ze čtyř dětí. Po absolvování obecné školy a veřejné chlapecké měšťanky v Holešově přešel mladý Miroslav na zemskou reálku v Prostějově. Po jejím ukončení studoval na Živnostenské škole, kde se setkal s první stavební praxí. Rok před začátkem první světové války začal studovat na průmyslové škole stavitelské v Brně.

V roce 1922 je přijat na Akademii výtvarných umění v Praze na vysokou školu architektury profesora Jana Kotěry. Po Kotěrově smrti pokračuje ve studiu u Josefa Gočára. Po absolvování studia (1925) pracuje v několika pražských projekčních kancelářích (Gočár, Strnad, Rossler, Krejcar-Janák-Zázvorka) a podílí se na celé řadě projektů a staveb v duchu nastupujícího nového architektonického směru. Podniká také řadu poznávacích cest po západní Evropě a je inspirován Bauhausem, ale také ruským konstruktivismem. Levicová orientace byla Lorencovi blízká již vlivem výchovy ze strany otce. Stává se aktivním členem skupiny levicových intelektuálů při sdružení Devětsil a později členem Svazu socialistických architektů. V pražském prostředí se setkává s Ludmilou Batíkovou ze Zlína. Těsně před koncem roku 1927 se vzali a na jaře 1929 se jim narodila dcera Jiskra. V roce 1930 se přestěhovali do Zlína, do domu tchána - pana Leopolda Batíka, významného zlínského občana a veřejného městského činitele.

15. června 1930 nastoupil Lorenc do projekční kanceláře stavebního oddělení firmy Baťa. Přibližně ve stejnou dobu sem byl přijat také mladý Vladimír Karfík. Jako jednu ze svých prvních prací u Bati navrhl Lorenc projekt školní čtvrti a podle jeho plánů byla postavena živnostenská škola. Následovala škola na Letné, která mimořádně splňovala požadavky moderního prostředí pro výuku, s ohledem na zdravotní a hygienické podmínky. Na základě těchto úspěchů byla Lorencovi svěřena práce nebývalého významu - návrh jedenáctietážového hotelu "Společenský dům", výškové dominanty formujícího se náměstí Práce. Tehdy nejvyšší budova ve městě byla navržena pro všechny kategorie ubytovacího komfortu s kavárenskou terasou v nevyšším poschodí a prosklenou pasáží, propojenou se souběžně budovaným kinem. V projektu kina architekt uvažoval mohutnou stavbu s železobetonovou konstrukcí a akusticky formovaným sálem, který měl pojmout až 3500 osob. Megalomanská myšlenka s rozpočtem kolem 2 milionů korun narazila nutně na představy vedení firmy, které počítalo s podstatně provizornějším a zejména úspornějším řešením. Poté co Lorencův návrh nebyl Tomášem Baťou přijat a prokurista firmy Dominik Čipera určil rozpočtový strop na 600 tisíc, odmítl Lorenc další spolupráci a s firmou se rozešel. Kinosál byl nakonec ve skromější verzi postaven pravděpodobně podle Gahurova projektu, stavba hotelu byla dokončena dle návrhu V. Karfíka.

Po odchodu od Bati si Miroslav Lorenc založil vlastní projekční kancelář na Sokolské ulici v domě rodičů své ženy. Svou činnost zahájila 15.9.1931. Již v září toho roku to byl projekt na obytný soubor kolonie domků pro stavební družstvo Podřevnicko. Ještě v roce 1931 pracuje na projektu obchodního a obytného domu pro Eduarda Pelčáka na Dlouhé ulici. V roce 1932 projektuje u nábřeží Dřevnice obytný dům s obchodem pro pana Chudárka, rodinný dům pro pana Šmída a další a dva neobyčejně funkcionalisticky impozantní objekty – dům pro JUDr. Šalera a obchodní a bankovní dům pro pana Javorského, tvořící dvě protilehlé strany prostranství před kostelem. V průběhu třicátých let se významně podílí na další tvorbě moderní tváře města, rozvíjejícího se ve velké průmyslové centrum.

Některá z těchto mimořádných děl již dnes nemáme možnost obdivovat, protože byla z různých důvodů asanována (dům JUDr. Šalera - dnes Městské divadlo, kavárna Malota - dnes OD Modus), jiná byla "socialisticky vybydlena" a polistopadoví restituenti nenašli doposud dostatek motivace situaci změnit (restaurace AVION, Trantírkův dům), několik bylo bohužel "vylepšeno" k nepoznání podnikatelským antivkusem poloviny devadesátých let. Naštěstí se několik staveb dočkalo i povedené a citlivé rekonstrukce (dům pana Voleše, dům pana Javorského atd.). Lorenc se mimo jiné zabýval také návrhy originálního nábytku a byl také autorem několika divadelních dekorací. Kromě občanských staveb a rodinných vil projektoval M. Lorenc také budovy veřejné a průmyslové. Na samém konci třicátých let pracuje na vizionářském projektu velkokapacitních činžovních domů pro úředníky tzv. elektrických domech a pravděpodobně participuje na návrhu velkostavby nárožního domu obchodníka Trantírka na náměstí Míru.

Tyto projekty však dokončoval Miroslav Lorenc již z ilegality. Jako člověk levicového zaměření, silného vlasteneckého cítění, člen sokola, legionář a důstojník v záloze nesl velmi těžce události následující po okupaci Českoskovenska. Stal se velitelem oblastní sekce podzemní odbojové organizace Obrana národa. Po prvních pokusech gestapa o jeho zatčení se mu podařilo uniknout a nějakou dobu se skrývat. Nakonec byl však po nátlaku gestapa vyzrazen jedním ze svých bývalých zaměstnanců a 24. října 1940 zatčen. Po umístění v několika věznicích byl převezen do Vratislavi. Z jeho pobytu zde se dochovalo několik kreseb, skic, autoportrét a také korespondence rodině. Akademický architekt Ing. Miroslav Lorenc byl odsouzen k smrti a 11. února 1943 ve Vratislavi popraven.

Na domě Leopolda Batíka v Sokolské ulici ve Zlíně, kde Miroslav Lorenc žil a pracoval je od 28. října 1946 zasazena pamětní deska k uctění památky tohoto vynikajícího architekta a mimořádného člověka.

díla Miroslava Lorence najdete také v naší publikaci Slavné vily Zlínského kraje:
Vila Bohuslava Ševčíka, Zlín
Vila Oldřicha Paříka, Napajedla
Vila Oldřicha Paříka II, Napajedla

Názory ke článku

Ke článku nebyly zatím napsány žádné názory. Můžete být první!

Prosím všechny čtenáře, aby v příspěvcích nepoužívali sprostá slova či napadající a jakékoliv osočovací výrazy. Děkuji mnohokrát. Vaše SlavneVily.

Nový příspěvek do diskuse



(nechte pole nevyplněné) tři plus tři? (číslo)

Hodnocení článku

Nejlepší známka je 1, nejhorší známka je 5.
Průměrné hodnocení tohoto článku je: 1
(hodnotilo 1 čtenářů)
TOPlist SEO Rozcestník